Japonsko má nyní největší síť vodíkových čerpacích stanic na světě, což symbolizuje víru vlády v budoucnost vodíku a její snahu stát se světovým lídrem v závodě o jeho komerční využití.

Japonský hazard s vodíkem se datuje od ropné krize v 70. letech 20. století, kdy byl důkladně zkoumán jako součást ekologické energetické iniciativy známé jako Projekt Sunshine, která zahrnovala také solární a větrnou energii. Od té doby vláda pokračuje v investicích do této nové technologie. Například v letošním roce vláda vyčlenila na podporu vodíku 70 miliard jenů a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu požaduje na příští fiskální rok, který začíná v dubnu, 84,8 miliardy jenů. Na dotace na nákup vozidel s vodíkovými palivovými články je vyčleněno více než 30 miliard jenů.

Japonsko považuje vodík za důležitý nejen z hlediska snižování emisí uhlíku, ale také z hlediska energetické bezpečnosti. Japonsko je do značné míry závislé na ropě dodávané z Blízkého východu a přes námořní cesty v Jihočínském moři. Ke složitosti energetického rébusu přispívá i neoficiální zákaz výstavby nových jaderných elektráren po havárii ve Fukušimě v roce 2011.

Přestože Japonsko bylo první, kdo toto palivo začal používat, jeho potenciál si letos začaly uvědomovat i další země. Příštích několik let ukáže, zda si Japonsko udrží počáteční vedoucí postavení v této technologii.

Japonsko má v současné době 166 čerpacích stanic, které dodávají vodík veřejnosti, a další zásobovací místa pro soukromé vozové parky.

POKUD CHCETE KOMPLETNÍ MAPU SÍTĚ

KLIKNĚTE ZDE

POKUD CHCETE KOMPLETNÍ SEZNAM SÍTĚ

KLIKNĚTE ZDE